Heptachlor
Heptachlor
Látka: Heptachlor
| Heptachlor | |
|---|---|
| další názvy | 1,4,5,6,7,8,8-heptachlor-3a,4,7,7a-tetrahydro-1H-4,7-methanoinden, 1H-1,4,5,6,7,8,8-heptachlor-3a,4,7,7a-tetrahydrogen-4,7-methanoinden, 1,4,5,6,7,8,8-heptachlor-3a,4,7,7a-tetrahydro-4,7-methanoinden, heptachlorodicyclopentadien Drinox, Heptagran, Heptamul, Velsicol 104, E 3314, HPC,, Basaklor, Soleptax, Termide, Heptagranox, Heptamak, Gold Crest H-60, H-34, Aahepta, Agroceres, Hepta, Heptachlordane, Heptagran, Heptox, Rhodiachlor, 3-Chlorochlordene, ENT 15 152, GPKh |
| číslo CAS | 76–44–8 |
| chemický vzorec | C10H5Cl7 |
| ohlašovací práh pro úniky | |
| do ovzduší (kg/rok) | 1 |
| do vody (kg/rok) | 1 |
| do půdy (kg/rok) | 1 |
| prahová hodnota pro přenosy | |
| v odpadních vodách (kg/rok) | 1 |
| v odpadech (kg/rok) | - |
| rizikové složky životního prostředí | půda, ovzduší, voda |
| věty R | |
| R24/25 | Toxický při styku s kůží a při požití. |
| R33 | Nebezpečí kumulativních účinků. |
| R40 | Podezření na karcinogenní účinky. |
| R50/53 | Vysoce toxický pro vodní organismy, může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí. |
| věty S | |
| S1/2 | Uchovávejte uzamčené a mimo dosah dětí. |
| S36/37 | Používejte vhodný ochranný oděv a ochranné rukavice. |
| S45 | V případě nehody, nebo necítíte-li se dobře, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc (je-li možno, ukažte toto označení). |
| S60 | Tento materiál a jeho obal musí být zneškodněny jako nebezpečný odpad. |
| S61 | Zabraňte uvolnění do životního prostředí. Viz speciální pokyny nebo bezpečnostní listy. |
Základní charakteristika
Heptachlor je bílá krystalická látka se slabým kafrovým zápachem. Technický heptachlor je žlutohnědá voskovitá látka. Teplota varu se pohybuje mezi 135ºC a 145ºC a tání mezi 95-96ºC. Je minimálně rozpustný ve vodě (0,056 mg.l-1), dobře se však rozpouští v mnoha organických rozpouštědlech (aceton, benzen, xylen, ethanol). V prostředí se přeměňuje na heptachlorepoxid, který patří mezi perzistentní látky. Strukturu heptachloru znázorňuje obr. 1.
Obr. 1. Molekula heptachloru
Použití
V současnosti je v České republice a v mnoha dalších zemích výroba a použití heptachloru zakázáno. V minulosti se hojně používal v zemědělství i v domácnostech na hubení škodlivého hmyzu, hlavně mravenců, termitů, larev, červů a můr. Používal se také na ochranu podzemních elektrických kabelů a transformátorů před mravenci. Heptachlor je také příměsí insekticidu s názvem chlordan.
Zdroje emisí
V České republice je výroba a použití heptachloru zakázáno. Heptachlor (resp. produkty jeho rozkladu, které jsou rovněž toxické) patří mezi perzistentní látky, proto se stále v prostředí vyskytuje ve formě produktů jeho rozkladu. Zdrojem nových emisí je dovoz a používání surovin a materiálů ze zemí, kde se heptachlor stále ještě používá. Specifickou otázkou mohou být staré ekologické zátěže, ze kterých se může uvolňovat do okolního prostředí. Podezřelé mohou být například objekty v minulosti využívané jako sklady agrochemikálií, případně objekty výroby pesticidů a podobně. Přirozený zdroj emisí heptachloru neexistuje, jedná se o látku vyráběnou člověkem.
Za možný zdroj emisí můžeme označit zejména:
- dovezené produkty ze zemí, kde se dosud používá (zemědělské produkty, dřevo);
- redepozice ze starých ekologických zátěží (bývalé sklady agrochemikálií a pod.).
Dopady na životní prostředí
Heptachlor se ve vodě nebo v půdě může rozkládat pomocí
mikroorganismů. Vzniklé produkty (např. heptachlorepoxid)
jsou ale toxické a perzistentní. Heptachlor a produkty rozkladu se
silně vážou na půdní částice, proto je kontaminace podzemních
vod nepravděpodobná. Ze svrchních částí půdy se mohou pomalu
odpařovat do ovzduší.
Heptachlor vstupuje do těl organismů, kde se přeměňuje na
heptachlorepoxid. Vzniklá látka je perzistentní a může se
kumulovat v tukových tkáních, proto dochází ke hromadění
v potravních řetězcích. Zvláště toxický je pro
vodní organismy (ryby, bezobratlé a fytoplankton).
Z terestriálních organismů jsou citlivé např. včely a některé
druhy ptáků. Obecně jsou nejohroženější organismy na vrcholu potravních
pyramid.
Dopady na zdraví člověka, rizika
Člověk může přijímat heptachlor orálně (hlavně kontaminovanou
potravou), inhalačně nebo kontaktem s kůží nebo okem. Vstřebávání
heptachloru kůží je poměrně rychlé. V těle se heptachlor
metabolizuje. Hlavním produktem je heptachlorepoxid, který
se ukládá v tukových tkáních, játrech, ledvinách a
svalech.
Akutní inhalační expozice ovlivňuje nervovou soustavu a
dýchací systém. Chronická inhalace heptachloru poškozuje krev. Orální
expozice vyvolává neurologické efekty, jako je podrážděnost, zvýšená
tvorba slin, zhoršení paměti, koncentrace a koordinace pohybů, závratě,
svalový třes a křeče. Dlouhodobá expozice může poškozovat
játra a imunitní systém. Heptachlor může procházet placentou, zatím
však není jasné, zda je pro plod vývojově nebo reprodukčně toxický.
Klasifikace EPA řadí heptachlor mezi pravděpodobné lidské
karcinogeny (rakovina jater, nervových buněk, leukemie).
Při hoření se mohou uvolňovat dráždivé nebo toxické plyny.
Celkové zhodnocení nebezpečnosti z hlediska životního prostředí
Heptachlor se v žvotním prostředí a v tělech organismů rozkládá na heptachlorepoxid, který je rovněž toxický. Heptachlorepoxid je perzistentní a může se kumulovat v tukových tkáních organismů. Jedná se o pravděpodobný karcinogen.
Důvody zařazení do registru
- nařízení o E-PRTR
- Stockholmská úmluva
- CLRTAP
- zákon č. 254/2001 Sb. (příloha č.1)
- vyhláška č. 232/2004 Sb. (příloha č. 1)
Způsoby zjišťování a měření
Emise heptachloru, jakožto i jiných zakázaných pesticidů, lze jen
velmi obtížně kvantifikovat bez využití analytických metod, protože se
jedná o emise ze stávajících zátěží či redistribuci
v prostředí. Obvykle je stanovení prováděno plynovou chromatografií
s detektorem elektronového záchytu (ECD). Odběr vzorků vzduchu se
může provádět prosáváním přes sorpční trubičky. Analytické koncovce
předchází extrakce vzorku vhodným rozpouštědlem a přečištění
extraktu. Měření a veškeré služby s tím spojené nabízejí
dostupné komerční laboratoře.
Ohlašovací práh si lze představit například jako 100 000 m3 vody
s koncentrací heptachloru 0,01 mg.l-1, nebo jako 1 000 000 m3 vzduchu
s koncentrací
1 mg.m-3 (pokud jsou v tomto případě obě
hodnoty udány při stejné teplotě a tlaku).
Informační zdroje
- Harte J., Holdren C., Schneider R., Shirley Ch.: Toxics A to Z, A Guide to Everyday Pollution Hazards, University of California Press, 1991
- Agency for toxic substances and disease registery, http://www.atsdr.cdc.gov/substances/toxsubstance.asp?toxid=135
- IPCS INCHEM, http://www.inchem.org/documents/pims/chemical/pim578.htm
- Encyklopedie Wikipedia, http://en.wikipedia.org/wiki/Heptachlor
- New Jersey Department of Health and Senior Service, http://web.doh.state.nj.us/rtkhsfs/indexfs.aspx?lan=english
- U.S Environmental Protection Agency, http://www.epa.gov/ncea/iris/subst/0243.htm