Evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek - E-PRTR
Evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek - E-PRTR
- Evropský PRTR
- Evropský registr emisí znečišťujících látek - EPER
- Evropský PRTR jako nástupce EPER
- Právní předpisy přijaté k zavedení Evropského PRTR
- Rozsah a struktura Evropského PRTR
- Koho se zavedení Evropského PRTR dotklo
- Vznik ohlašovací povinnosti do Evropského PRTR
- Přístup veřejnosti k informacím
- Související změny IRZ
- Příslušné právní předpisy
- Dokumenty
- Odkazy
Evropský PRTR
Evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek (European Pollutant Releases and Transfer Register - E-PRTR nebo Evropský PRTR) je veřejně přístupná databáze o znečišťujících látkách, jejich únicích a přenosech. Zavedení E-PRTR mělo a i nadále má za cíl zlepšit přístup veřejnosti k informacím týkajícím se znečišťování životního prostředí prostřednictvím koherentního a integrovaného E-PRTR, což následně přispěje k prevenci a snížení znečištění, dodávání údajů subjektům podílejícím se na rozhodovacím procesu a zapojení veřejnosti do rozhodování týkajícího se životního prostředí.
Evropský registr emisí znečišťujících látek - EPER
Evropský registr emisí znečišťujících látek (European Pollutant Emission Register - EPER) byl založen rozhodnutím Evropské komise 2000/479/ES v roce 2000. V EPER byly sledovány emise 50 polutantů (37 látek se týká ovzduší a 26 látek se týká vody) z průmyslových a zemědělských činností specifikovaných v příloze I směrnice 96/61/EC.
Do registru v roce 2003 poprvé povinné údaje (za rok 2001) ohlásily všechny „staré“ členské státy a kromě nich ještě Norsko a Maďarsko. Do registru byly nahlášeny údaje z 9134 podniků. Získaná data od jednotlivých členských států byla přístupná od roku 2004 veřejnosti prostřednictvím Internetu.
Druhé ohlášení za rok 2004 proběhlo v roce 2006. Údaje ohlašovalo 25 členských zemí EU a Norsko (9 členských zemí hlásilo poprvé; 15 zemí, Norsko a Maďarsko podruhé). Druhý ohlašovací cyklus se tedy týkal i České republiky (ČR) a ke zpracování zprávy pro Evropskou komisi byla využita data z tuzemského IRZ, která byla ohlášena za rok 2004 (což byl mj. historicky první ohlašovací rok v IRZ). Celkový počet provozoven evidovaných v EPER vzrostl na 11 575. EPER se stal komplexním zdrojem informací o průmyslových a zemědělských zařízeních spadajících do působnosti směrnice o IPPC a z nich vypouštěných emisí v jednotlivých členských zemích EU.
Samotný EPER již jako takový neexistuje, protože s rokem 2007 byl nahrazen E-PRTR, který je obsáhlejší, a nyní je součástí EU registru průmyslových míst.
Evropský PRTR jako nástupce EPER
Pokud jsme se chtěli zmínit o EPER, bylo nutné jít trochu do minulosti a nejinak tomu bude i v případě jeho náhrady - tj. až před první ohlašovací rok E-PRTR, kterým byl rok 2007. Evropský PRTR nahradil Evropský registr emisí znečišťujících látek (EPER), který byl založen rozhodnutím 2000/479/ES . Srovnáním obou registrů (E-PRTR a EPER) je zřejmé, že největší změny se zavedením E-PRTR dotkly (přehledně viz tabulka níže):
- počtu povinně evidovaných látek (Evropský PRTR 91 látek, EPER pouze 50);
- přechodu od sledování emisí ke sledování úniků znečišťujících látek (tzn. sledování jakéhokoli zavedení znečišťujících látek do životního prostředí – budou tak sčítány běžné i havarijní úniky znečišťujících látek dohromady);
- složek životního prostředí, ve kterých budou úniky znečišťujících látek sledovány (E-PRTR zavádí sledování úniků do půdy);
- snížení některých ohlašovacích prahů (E-PRTR snižuje ohlašovací práh například pro dioxiny a difurany);
- sledování přenosů množství odpadů;
- sledovaných činností a jejich počtu (E-PRTR bude sledovat i činnosti neuvedené ve směrnici o integrované prevenci, které výhradně sledoval EPER);
- monitoringu rozptýlených zdrojů emisí;
- ohlašovacího cyklu a dostupnosti údajů (E-PRTR stanovuje každoroční povinnost provozovatelům údaje ohlašovat a zkracuje se i doba, za kterou budou údaje dostupné veřejnosti).
EPER | E-PRTR | |
---|---|---|
Forma právního předpisu zřizující registr | rozhodnutí | nařízení |
Počet látek v registru | 50 | 91 |
Počet sledovaných činností | 56 | 65 |
Úniky do půdy | NE | ANO |
Havarijní úniky | NE | ANO |
Přenosy odpadů | NE | ANO |
Přenosy odpadních vod | ANO | ANO |
Rozptýlené zdroje | NE | ANO |
Pouze IPPC zařízení | ANO | NE |
NOSE-P kódy | ANO | NE |
Ohlašovací cyklus pro provozovatele | tříletý | roční |
Právní předpisy přijaté k zavedení Evropského PRTR
Dne 2. prosince 2005 přijala Rada EU rozhodnutí č. 2006/61/ES o uzavření Protokolu EHK OSN o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek jménem Evropského společenství.
V souvislosti s tím bylo dne 18. ledna 2006 vydáno nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 166/2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES. Nařízení začlenilo ustanovení protokolu do právních předpisů Společenství. Nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo aplikovatelné ve všech členských státech. Je účinné od 24. února 2006.
Rozsah a struktura Evropského PRTR
Evropský PRTR obsahuje informace o:
- únicích znečišťujících látek do ovzduší, vody a půdy (celkově je uvedeno v příloze II nařízení 91 látek společně s prahovými hodnotami);
- o přenosech odpadů (s rozlišením odpadu nebezpečného a ostatního);
- o přenosech znečišťujících látek v odpadních vodách čištěných mimo lokalitu;
- o únicích znečišťujících látek z rozptýlených zdrojů (pokud budou takové informace k dispozici).
Koho se zavedení Evropského PRTR dotklo
Příloha I nařízení E-PRTR uvádí celkem 65 činností. Příloha I umožňuje provozovatelům zjistit, zda podléhají příslušným ohlašovacím povinnostem. Evropský PRTR eviduje i činnosti neuvedené ve směrnici o průmyslových emisích (a naopak), které výhradně sledoval EPER. Celkový přehled uvádí příloha I nařízení o E-PRTR. Činnosti jsou obecně seskupeny do následujících 9 odvětví:
- energetika;
- výroba a zpracování kovů;
- zpracování nerostů;
- chemický průmysl;
- nakládání s odpady a odpadními vodami;
- výroba a zpracování papíru a dřeva;
- intenzivní živočišná výroba a akvakultura;
- živočišné a rostlinné produkty z odvětví potravin a nápojů; a
- ostatní činnosti.
Sledovanými činnostmi se staly nově (nebyly sledovány v EPER):
- rotační mlýny na uhlí o kapacitě 1 tuna za hodinu;
- zařízení na výrobu uhelných výrobků a pevného bezdýmného paliva;
- podpovrchová těžba a související činnosti;
- povrchová těžba a těžba v lomech je-li rozsah oblasti, v níž těžební práce skutečně probíhají, 25 hektarů;
- zařízení na výrobu pyrotechnických výrobků v průmyslovém měřítku;
- čistírny městských odpadních vod o kapacitě 100 000 ekvivalentních obyvatel;
- samostatně provozované čistírny průmyslových odpadních vod, které slouží pro jednu nebo více činností uvedených v příloze I o kapacitě 10 000 m3;
- průmyslové závody na výrobu primárních výrobků ze dřeva (jako je dřevotříska, dřevovláknité desky a překližka);
- průmyslové závody na konzervaci dřeva a výrobků ze dřeva chemikáliemi;
- intenzivní akvakultura o výrobní kapacitě 1000 tun ryb nebo měkkýšů za rok;
- zařízení na stavbu a nátěr lodí nebo odstraňování nátěru z lodí o kapacitě pro lodě délky 100 metrů.
Vznik ohlašovací povinnosti do Evropského PRTR
Příslušnému úřadu členského státu ohlásí každoročně údaje o únicích znečišťujících látek a přenosech provozovatel každé provozovny, která vykonává jednu nebo více činností uvedených v příloze I nařízení, pokud byla překročena příslušná prahová hodnota uvedená v příloze II nařízení. Zároveň je dána povinnost provozovateli uvést, zda se jedná o údaje založené na měření, výpočtu či odhadu. V případě údajů, u nichž je uvedeno, že jsou založeny na měření či výpočtu, se ohlásí analytická metoda nebo metoda výpočtu. Prvním ohlašovacím rokem byl rok 2007. V této souvislosti je možné upozornit na skutečnost, že tuzemský ohlašovatel neodesílá přímo údaje do E-PRTR (resp. nyní do EU registru průmyslových míst), ale ohlašuje do tuzemského IRZ, přičemž o samotné plnění reportingové povinnosti se postará MŽP ve spolupráci s CENIA.
V případě přenosů je nutné rozlišit přenosy odpadů a přenosy odpadních vod. Údaje o přenosech odpadů budou specifikovat druh odpadu (nebezpečný a ostatní) s uvedením způsobu dalšího nakládání s odpadem (využití „R“ nebo odstranění „D“) a s uvedením názvu a adresy subjektu provádějícího využití nebo odstranění tohoto odpadu a lokality skutečného využití nebo odstranění. Pro nebezpečný odpad platí prahová hodnota 2 t/rok a u ostatního odpadu 2000 t/rok.
Naproti tomu v případě přenosů odpadních vod se budou sledovat znečišťující látky uvedené stejně jako v únicích do vody. Prahová hodnota pro úniky do vody, proto platí i pro přenosy znečišťujících látek v odpadních vodách čištěných mimo lokalitu.
Informace o únicích a přenosech zahrnují celkové informace o únicích a přenosech v důsledku všech úmyslných, havarijních, pravidelných a nepravidelných činností.
Povinností provozovatele je evidence a archivace údajů, ze kterých byly ohlášené informace získány po dobu 5 let. Evidence musí obsahovat i popis metodiky použité ke shromáždění údajů. Provozovatelé musí zajistit kvalitu informací, které ohlašují.
Členské státy (včetně České republiky) poprvé předaly Evropské komisi údaje za ohlašovací rok 2007 v červnu 2009. Údaje za ohlašovací rok 2008 do konce března 2010. Termín pro předání dat se změnil až se vznikem EU registru průmyslových míst, kdy je nutné administrativní data zaslat do konce října následujícího roku a tematická do konce listopadu stejného roku.
Přístup k informacím a účast veřejnosti
Evropský PRTR (resp. nynější EU registr průmyslových míst, který data za E-PRTR zahrnuje) je bezplatně přístupný veřejnosti prostřednictvím internetu. Důležitým faktorem E-PRTR ke také možnost zapojení veřejnosti a tím umožnění účastnit se vývoje E-PRTR formou podávání připomínek, analýz nebo stanovisek. Uživatel evropského PRTR má mít přístup k údajům v agregované i neagregované podobě. Úniky a přenosy bude umožněno vyhledávat podle:
- provozovny (případně mateřské společnosti), a jejího zeměpisného umístění včetně povodí;
- činnosti (příloha I nařízení);
- výskytu na úrovni členského státu nebo Společenství;
- znečišťující látky, případně odpadu;
- každé složky životního prostředí, do které znečišťující látka unikne;
- přenosů odpadů mimo lokalitu a případně jejich místa určení;
- přenosů znečišťujících látek v odpadních vodách mimo lokalitu;
- rozptýlených zdrojů;
- majitele nebo provozovatele provozovny.
Související změny v IRZ
Přijetí nařízení o E-PRTR mělo samozřejmě podstatný dopad i na český Integrovaný registr znečišťování životního prostředí (IRZ). Česká republika musela změny evropské legislativy reflektovat a adaptovat národní právní předpisy pro nové fungování IRZ (stalo se tak prostřednictvím zákona č. 25/2008 Sb.). Poprvé povinné subjekty ohlašovaly data v souladu s novým evropským nařízením za rok 2007 do 31. 3. 2008.
Ustanovení nařízení o E-PRTR neovlivňují právo členských států zachovat nebo zavést obsáhlejší či veřejnosti přístupnější registr úniků a přenosů znečišťujících látek. Členský stát tak může ve svém registru shromažďovat i údaje, které ke sledování nestanovuje evropský předpis. V případě České republiky se zejména jedná o sledování chemických látek v odpadech nebo o širší výčet dotčených činností.
Příslušné právní předpisy
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 (v češtině) 151.85 KB, PDF
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 (v angličtině) 141.19 KB, PDF
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1010 (v češtině) 633.32 KB, PDF
- Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) č. 2019/1741 (v češtině) 527.23 KB, PDF
- Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) č. 2022/142 (v češtině) 445.86 KB, PDF
Dokumenty
- Příručka pro implementaci evropského PRTR (v češtině) 1.69 MB, PDF
- Příručka pro implementaci evropského PRTR (v angličtině) 1.62 MB, PDF
- Souhrnná zpráva o EPER (v angličtině)
- Druhá souhrnná zpráva o EPER (v angličtině)