Domů Látky V IRZ Měď A Sloučeniny (jako Cu)

Měď a sloučeniny (jako Cu)

Základní informace

Pořadové číslo látky v IRZ/E-PRTR 20
Další názvy Obsažena v: modrá skalice (CuSO4 . 5 H2O)
Číslo CAS 7440-50-8
Chemický vzorec Cu

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR

Úniky do ovzduší (kg/rok)100
Úniky do vody (kg/rok)50
Úniky do půdy (kg/rok)50
Přenosy v odpadních vodách (kg/rok)50
Přenosy v odpadech (kg/rok)500
Rizikové složky životního prostředíovzduší, voda, půda

H- a P-věty

Číslo CAS 7440-50-8; Indexové číslo 029-004-00-0*
Standardní věty o nebezpečnostiPokyny pro bezpečné zacházení

H302 Zdraví škodlivý při požití (Cu2Cl2).

H315 Dráždí kůži.

H319 Způsobuje vážné podráždění očí.

H400 Vysoce toxický pro vodní organismy.

H410 Vysoce toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky.

P270 Při používání tohoto výrobku nejezte, nepijte ani nekuřte.

P301+P312 Při požití: Necítíte-li se dobře, volejte Toxikologické informační středisko/lékaře/…

P330 Vypláchněte ústa.

P280 Používejte ochranné rukavice/ochranný oděv/ochranné brýle/obličejový štít.

P302+P352 Při styku s kůží: Omyjte velkým množstvím vody/

P332+P313 Při podráždění kůže: Vyhledejte lékařskou pomoc/ošetření.

P362+P364 V případě požáru: Zastavte únik, můžete-li tak učinit bez rizika.

P305+P351+P338 Při zasažení očí: Několik minut opatrně vyplachujte vodou. Vyjměte kontaktní čočky, jsou-li nasazeny, a pokud je lze vyjmout snadno. Pokračujte ve vyplachování.

P337+P313 Přetrvává-li podráždění očí: Vyhledejte lékařskou pomoc/ošetření.

P273 Zabraňte uvolnění do životního prostředí.

P391 Uniklý produkt seberte.

* Indexové číslo, harmonizovaná klasifikace dle přílohy VI, nařízení (ES) č. 1272/2008, ve znění pozdějších předpisů.

Základní charakteristika

Měď je načervenalý kov, který výborně vede elektrický proud a teplo. Je kujný a tažný. Taje při 1083 °C. Velmi dobře odolává korozi, protože vznikající vrstva oxidů ji chrání před další korozí. Ve sloučeninách se vyskytuje s oxidačním číslem +1 a +2.

Použití

Měď se používá hlavně při výrobě elektrických vodičů a v menší míře jako přísada do mincovních slitin, bronzu a dalších speciálních slitin (např. Monelův  kov – slitina s niklem). Z mědi se vyrábějí trubky, elektromagnety, elektrická relé, integrované obvody, vypínače a plechy odolné proti korozi. Je oblíbeným materiálem například pro pokrývání střech. Měď se může vyskytovat i v nádobí, příborech a mikrovlnných troubách. Je také součástí algicidních preparátů, např. přípravek Kuprikol obsahuje 30 % Cu a Vitigran 50 % Cu, které se běžně používají jako agrochemikálie. V medicíně slouží síran měďnatý pentahydrát jako silné emetikum (1 g vyvolá zvracení).

Zdroje úniků

Do ovzduší se měď uvolňuje při těžbě a zpracování měděných rud a při spalování fosilních paliv a odpadů. Atmosférickou depozicí se dostává ze vzduchu do ostatních složek životního prostředí. Antropogenním zdrojem mědi v povrchových vodách mohou být odpadní vody z povrchové úpravy kovů (galvanizovny, oplachové vody z moření mědi), dále se měď může dostat do vod aplikací některých algicidních preparátů, které se dávkují proti nadměrnému rozvoji řas a sinic. Přirozeným zdrojem mědi je zvětrávání, sopečné výbuchy, lesní požáry a  rozklad biomasy. V pitné vodě se měď vyskytuje hlavně z důvodu koroze měděných trubek.

Mezi nejvýznamnější antropogenní zdroje patří:

  • Těžba a zpracování měděných rud;
  • Spalování fosilních paliv a odpadů;
  • Odpadní vody z povrchové úpravy kovů;
  • Aplikace algicidních preparátů.

Dopady na životní prostředí

Atmosférickou depozicí přechází měď ze vzduchu do vody a půdy. Měď je v půdách silně vázána na organické látky a jílové částice. Proto zůstává většina mědi v povrchových částech půdy a nedochází k transportu hlouběji. Rozpustnost mědi je limitována rozpustností hydroxidu měďnatého, společným srážením s méně rozpustnými hydroxidy kovů a adsorpcí. V letních obdobích může u dna hlubších nádrží docházet ke vzniku sulfanu a ke srážení mědi ve formě sulfidu měďnatého. Měď je esenciálním prvkem pro živočichy a vyšší rostliny, ve větším množství je však značně toxická pro vodní organismy.

Dopady na zdraví člověka, rizika

Měď patří mezi esenciální prvky pro lidský organismus. Je nezbytná pro růst a vývoj kostí, pojivových tkání, mozku, srdce a dalších orgánů. Uplatňuje se při tvorbě hemoglobinu a některých enzymů a při vstřebávání a metabolismu železa. Je také důležitá pro správné využití vitaminu C. U dětí se nedostatek mědi projevuje fyzickou a duševní retardací (tzv. Mankesova choroba). Toxické jsou hlavně rozpustné soli. Expozice prachu CuO vyvolává horečku z působení kovů (tzv. horečka slévačů) s příznaky podobnými chřipce.

Vysoké dávky mědi způsobují žaludeční a střevní bolesti, poškození jater a ledvin a anemii. Síran měďnatý pentahydrát dráždí kůži, po opakovaných expozicích mohou vznikat záněty a  zánět spojivek. Vyšší obsah Cu v krvi se projevuje jako žloutenka a dochází k poškození ledvin. Chlorid měďný je jedovatější než CuCl2 a CuSO4.

V České republice platí pro koncentrace mědi následující limity v ovzduší pracovišť:

  • pro měď v podobě prachových částic: PEL – 1 mg.m-3, NPK - P – 2 mg.m-3;
  • pro měď v dýmech: PEL – 0,1 mg.m-3, NPK - P – 0,2 mg.m-3.

 

Celkové zhodnocení nebezpečnosti z hlediska životního prostředí

Měď je esenciální prvek pro lidi, živočichy i rostliny. Ve větším množství je však toxická. Velmi toxická je měď zvláště pro vodní organismy.

Způsoby zjišťování a měření

Emise mědi je možné odhadnout z rozdílu mezi koncentrací mědi v surovině a produktu. Pro stanovení koncentrace mědi ve vodném vzorku je možné obecně použít atomovou absorpční spektrometrii (AAS), nejlépe s hydridovou atomizací a dále techniku ICP-AES (emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem). Pro stanovení mědi v matricích jsou k dispozici dva normované postupy:

NormaMetoda měřeníOblast použití
EN 14385:2004*Stanovení celkových emisí Cu, Ni, As, Cd, Cr, Co, Mn, Pb, Sb, TI a VKvalita ovzduší, emise ze stacionárních zdrojů
EN ISO 11885:2009Stanovení 33 prvků atomovou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP AES)Kvalita vod

* Evropská norma EN 14385:2004 má status české technické normy.

Vzorky půdy a prašného aerosolu je nutné předem převést na rozpustnou formu např. mineralizací kyselinou dusičnou. Služby poskytují komerční laboratoře.

Pokud by závod vypouštěl vodu s obsahem mědi 100 mg.l-1, dosáhl by hodnoty 50 kg ročně (ohlašovací práh pro emise do vody) při vypouštění 500 m3 vody za rok. Pokud by závod vypouštěl odpadní vzduch o koncentraci 100 mg.m-3 mědi, dosáhl by ohlašovacího prahu při vypouštění 1 000 000 m3 odpadního vzduchu ročně (za stejného tlaku a teploty jako byl uveden údaj o koncentraci).

Informační zdroje