Domů Látky V IRZ Heptachlor

Heptachlor

Základní informace

Pořadové číslo látky v IRZ/E-PRTR 41
Další názvy 1,4,5,6,7,8,8-heptachlor-3a,4,7,7a-tetrahydro-1H-4,7-methanoinden, 1H-1,4,5,6,7,8,8-heptachlor-3a,4,7,7a-tetrahydrogen-4,7-methanoinden, 1,4,5,6,7,8,8-heptachlor-3a,4,7,7a-tetrahydro-4,7-methanoinden, heptachlorodi­cyclopentadien Drinox, Heptagran, Heptamul, Velsicol 104, E 3314, HPC, Basaklor, Soleptax, Termide, Heptagranox, Heptamak, Gold Crest H-60, H-34, Aahepta, Agroceres, Hepta, Heptachlordane, Heptagran, Heptox, Rhodiachlor, 3-Chlorochlordene, ENT 15 152, GPKh
Číslo CAS 76–44–8
Chemický vzorec C10H5Cl7

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR

Úniky do ovzduší (kg/rok)1
Úniky do vody (kg/rok)1
Úniky do půdy (kg/rok)1
Přenosy v odpadních vodách (kg/rok)1
Přenosy v odpadech (kg/rok)-
Rizikové složky životního prostředíovzduší, voda, půda

H- a P-věty

Číslo CAS 76-44-8; Indexové číslo 602-046-00-2*
Standardní věty o nebezpečnostiPokyny pro bezpečné zacházení
H301 Toxický při požití

P270 Při používání tohoto výrobku nejezte, nepijte ani nekuřte.

P301+P310 Při požití: Okamžitě volejte Toxikologické informační středisko/lékaře/…

P330 Vypláchněte ústa.

P280 Používejte ochranné rukavice/ochranný oděv/ochranné brýle/obličejový štít.

P302+P352 Při styku s kůží: Omyjte velkým množstvím vody.

P312 Necítíte-li se dobře, volejte Toxikologické informační středisko/lékaře/…

P361+364 Veškeré kontaminované části oděvu okamžitě svlékněte a před opětovným použitím vyperte.

H311 Toxický při styku s kůží
H351 Podezření na vyvolání rakoviny

P201 Před použitím si obstarejte speciální instrukce.

P202 Nepoužívejte, dokud jste si nepřečetli všechny bezpečnostní pokyny a neporozuměli jim.

P280 Používejte ochranné rukavice/ochranný oděv/ochranné brýle/obličejový štít.

P308+P313 PŘI expozici nebo podezření na ni: Vyhledejte lékařskou pomoc/ošetření.

P260 Nevdechujte prach/dým/plyn/mlhu/
páry//aerosoly.

P314 Necítíte-li se dobře, vyhledejte lékařskou pomoc/ošetření.

H373 Může způsobit poškození orgánů při prodloužené nebo opakované expozici
H400 Vysoce toxický pro vodní organismy

P273 Zabraňte uvolnění do životního prostředí.

P391 Uniklý produkt seberte.

H410 Vysoce toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky

* Indexové číslo, harmonizovaná klasifikace dle přílohy VI, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, ve znění pozdějších předpisů.

Základní charakteristika

Heptachlor je bílá krystalická látka se slabým kafrovým zápachem. Technický heptachlor je žlutohnědá voskovitá látka. Teplota varu se pohybuje mezi 135 °C až 145 °C a tání mezi 95 až 96 °C. Je minimálně rozpustný ve vodě (0,056 mg.l-1), dobře se však rozpouští v mnoha organických rozpouštědlech (aceton, benzen, xylen, ethanol). V prostředí se přeměňuje na heptachlorepoxid, který patří mezi perzistentní látky. Technický heptachlor se svou měkkostí podobá vosku. Jedná se většinou směs obsahující 72 % heptachloru a 28 % příměsí, jako je například chlordan. Strukturu heptachloru znázorňuje obrázek 1.

Struktura heptachloru

Obrázek 1: Molekula heptachloru

Použití

V současnosti je v České republice a v mnoha dalších zemích výroba a použití heptachloru zakázáno právně závaznou mezinárodní Stockholmskou dohodou o perzistentních organických látkách. V minulosti se hojně používal v zemědělství i v domácnostech jako insekticid k hubení škodlivého hmyzu, hlavně mravenců, termitů, larev, červů a můr. Používal se také na ochranu podzemních elektrických kabelů a transformátorů před mravenci. Heptachlor je také příměsí insekticidu s názvem chlordan.

Zdroje úniků

V České republice je výroba a použití heptachloru zakázáno. Heptachlor (resp. produkty jeho rozkladu, které jsou rovněž toxické) patří mezi perzistentní látky, proto se stále v prostředí vyskytuje ve formě produktů jeho rozkladu. Zdrojem nových emisí je dovoz a používání surovin a materiálů ze zemí, kde se heptachlor stále ještě používá. Specifickou otázkou mohou být staré ekologické zátěže, ze kterých se může uvolňovat do okolního prostředí. Podezřelé mohou být například objekty v minulosti využívané jako sklady agrochemikálií, případně objekty výroby pesticidů a podobně. Přirozený zdroj emisí heptachloru neexistuje, jedná se o látku vyráběnou člověkem.

Za možný zdroj emisí můžeme označit zejména:

  • Dovezené produkty ze zemí, kde se dosud používá (zemědělské produkty, dřevo);
  • Redepozice ze starých ekologických zátěží (bývalé sklady agrochemikálií a pod.).

Dopady na životní prostředí

Heptachlor se ve vodě nebo v půdě může rozkládat pomocí mikroorganismů. Vzniklé produkty (např. heptachlorepoxid) jsou ale toxické a perzistentní. Heptachlor a produkty rozkladu se silně vážou na půdní částice, proto je kontaminace podzemních vod nepravděpodobná. V závislosti na typu půdy může být poločas rozpadu heptachloru až 5,5 let. Ze svrchních částí půdy se mohou pomalu odpařovat do ovzduší. V atmosféře jako plyn degraduje do několika hodin, navázán na pevné částice klesá k zemi.

Heptachlor vstupuje do těl organismů, kde se přeměňuje na heptachlorepoxid. Vzniklá látka je perzistentní a může se kumulovat v tukových tkáních, proto dochází ke hromadění v potravních řetězcích. Zvláště toxický je pro vodní organismy (ryby, bezobratlé a fytoplankton). U zvířat byl popsán negativní vliv na imunitní systém a jaterní tkáň. Dlouhodobá expozice vedla např. u potkanů k zvýšenému výskytu rakoviny. Z terestriálních organismů jsou citlivé např. včely a některé druhy ptáků. Obecně jsou nejohroženější organismy na vrcholu potravních pyramid.

Dopady na zdraví člověka, rizika

Člověk může přijímat heptachlor orálně (hlavně konzumací kontaminované potravy nebo vody), inhalačně nebo kontaktem s kůží nebo okem. Vstřebávání heptachloru kůží je poměrně rychlé. V těle se heptachlor metabolizuje. Hlavním produktem je heptachlorepoxid, který se ukládá v tukových tkáních, játrech, ledvinách a svalech.

Akutní inhalační expozice ovlivňuje nervovou soustavu (působí neurotoxicky) a dýchací systém. Chronická inhalace heptachloru poškozuje krev. Orální expozice vyvolává neurologické efekty, jako je podrážděnost, zvýšená tvorba slin, zhoršení paměti, koncentrace a koordinace pohybů, závratě, svalový třes a křeče. Dlouhodobá expozice může poškozovat játra a imunitní systém. Heptachlor může procházet placentou, zatím však není jasné, zda je pro plod vývojově nebo reprodukčně toxický. Klasifikace americké vládní agentury pro životní prostředí US EPA řadí heptachlor mezi pravděpodobné lidské karcinogeny (rakovina jater, nervových buněk, leukemie).

Při hoření se mohou uvolňovat dráždivé nebo toxické plyny.

Celkové zhodnocení nebezpečnosti z hlediska životního prostředí

Heptachlor se v životním prostředí a v tělech organismů rozkládá na heptachlorepoxid, který je rovněž toxický. Heptachlorepoxid je perzistentní a může se kumulovat v tukových tkáních organismů. Jedná se o pravděpodobný karcinogen (2B skupina dle IARC).

Způsoby zjišťování a měření

Emise heptachloru, jakožto i jiných zakázaných pesticidů, lze jen velmi obtížně kvantifikovat bez využití analytických metod, protože se jedná o emise ze stávajících zátěží či redistribuci v prostředí. Obvykle je stanovení prováděno plynovou chromatografií s detektorem elektronového záchytu (ECD). Odběr vzorků vzduchu se může provádět prosáváním přes sorpční trubičky. Analytické koncovce předchází extrakce vzorku vhodným rozpouštědlem a přečištění extraktu. Měření a veškeré služby s tím spojené nabízejí dostupné komerční laboratoře.

Pro stanovení heptachloru a některých dalších organochlorových insekticidů, polychlorovaných bifenylů a chlorbenzenů je určena národní technická norma ČSN EN ISO 6468 (z roku 1998). Je to metoda plynové chromatografie po extrakci kapalina-kapalina. Vhodnými extrakčními činidly jsou hexan, petrolether nebo heptan. Pracuje se s detektorem elektronového záchytu. Extrakty se podle potřeby čistí na koloně v oxidem hlinitým nebo silikagelem. Výsledky se udávají v µg/l. U hmotnostních koncentrací nižších než 0,01 µg/l se výsledky zaokrouhlují na jednu platnou číslici. U vyšších koncentrací na dvě platné číslice. Mez detekce pro heptachlor se podle provedení pohybuje od 1 ng/l do 10 ng/l. Obdobně lze stanovit jeho degradační produkt heptachlorepoxid.

Ohlašovací práh si lze představit například jako 100 000 m3 vody s koncentrací heptachloru 0,01 mg.l-1, nebo jako 1 000 000 m3 vzduchu s koncentrací 1 mg.m-3 (pokud jsou v tomto případě obě hodnoty udány při stejné teplotě a tlaku).

Další informace, zajímavosti

Zatížení obyvatelstva je sledováno od roku 1994. Významnější expozici jsou vystaveny děti ve věku 4-6 let. Zdrojem mohou být především potraviny živočišného původu. Významnými zdroji jsou mléčný a rybí tuk. Expozice byla v období 2012/2013 hodnocena na základě limitní expoziční hodnoty pro sumu heptachloru a heptachlorepoxidu (isomeru A i B). Odhad průměrné expoziční dávky nepřekročil v žádném ze sledovaných regionů v ČR hodnotu PTDI a činil pro populaci 1,7 % expozičního limitu. Podrobné informace o monitoringu jsou uvedeny v publikacích Státního zdravotního ústavu v Praze, popisujících dietární expozici člověka v ČR.

Informační zdroje