Domů Látky V IRZ Fluorované Uhlovodíky (HFC)

Fluorované uhlovodíky (HFC)

Základní informace

Pořadové číslo látky v IRZ/E-PRTR 4
Další názvy

HFC-23; trifluormethan; R-23 (chladivo); fluoroform

HFC-32; difluormethan; R-32 (chladivo)

HFC-125; pentafluorethan

HFC-134a; 1,1,1,2-tetrafluoroethan; R-134a (chladivo)

HFC-143a; 1,1,1-trifluorethan

HFC-152a; 1,1-difluorethan

HFC-227ea; 1,1,1,2,3,3,3-heptafluorpro­pan

HFC-236fa; 1,1,1,3,3,3-hexafluorpropan

HFC-245fa; 1,1,1,3,3-pentafluorpro­pan

HFC-365mfc; 1,1,1,3,3-pentafluorbutan

HFC-43–10mee; 1,1,1,2,2,3,4,5,5,5-dekafluorpentan
Číslo CAS

75–46–7 (HFC-23)

75–10–5 (HFC-32)

354–33–6 (HFC-125)

811–97–2 (HFC 134a)

420–46–2 (HFC-143a)

75–37–6 (HFC-152a)

431–89–0 (HFC 227ea)
Chemický vzorec molekuly obsahují C, H a F

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR

Úniky do ovzduší (kg/rok)100
Úniky do vody (kg/rok)-
Úniky do půdy (kg/rok)-
Přenosy v odpadních vodách (kg/rok)-
Přenosy v odpadech (kg/rok)-
Rizikové složky životního prostředíovzduší

H- a P-věty

CAS: 420-46-2 (HFC-143a); 75-37-6 (HFC-152a); 75-10-5  (HFC-32)*
Standardní věty o nebezpečnostiPokyny pro bezpečné zacházení
H224 Extrémně hořlavá kapalina a páry
pokud je bod vzplanutí < 23°C a počáteční bod varu < 35°C

P210 Chraňte před teplem, horkými povrchy, jiskrami, otevřeným ohněm a jinými zdroji zapálení. Zákaz kouření.

P233 Uchovávejte obal těsně uzavřený.

P240 Uzemněte obal a odběrové zařízení.

P241 Používejte elektrické/ventilační/osvětlovací/…/zařízení do výbušného prostředí.

P242 Používejte pouze nářadí z nejiskřícího kovu.

P243 Proveďte preventivní opatření proti výbojům statické elektřiny.

P280 Používejte ochranné rukavice/ochranný oděv/ochranné brýle/obličejový štít.

P303+P361+P353 Při styku s kůží (nebo s vlasy): Veškeré kontaminované části oděvu okamžitě svlékněte. Opláchněte kůži vodou/osprchujte.

P377 Požár unikajícího plynu: Nehaste, nelze-li únik bezpečně zastavit.

P381 Odstraňte všechny zdroje zapálení, můžete-li tak učinit bez rizika.

H220 Extrémně hořlavý plyn
H221 Hořlavý plyn

* Indexové číslo, harmonizovaná klasifikace dle přílohy VI, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, ve znění pozdějších předpisů.

Základní charakteristika

Fluorované uhlovodíky jsou skupiny látek vyznačující se tím, že obsahují uhlík, vodík a fluor. Odvozují se nahrazením několika atomů vodíku v molekule uhlovodíku atomy fluoru. Jedná se o plynné látky (HFC-134a má za normálních podmínek teplotu varu -26,2 °C) bez barvy a zápachu, které jsou chemicky jen málo reaktivní. Jsou to umělé látky, které nikde v přírodě nevznikají. Teoreticky je možné fluorovaných uhlovodíků odvodit značné množství, avšak prakticky se využívají především látky uvedené v úvodní tabulce.

Použití

Fluorované uhlovodíky začaly být používány především jako náhrada za tzv. freony (podobné látky s obsahem chloru), které díky přítomnému chloru v molekule poškozují ozonovou vrstvu Země. Hlavní oblast použití nacházejí jako chladící náplně v chladírenských a klimatizačních zařízeních. Dále jsou používané jako hnací plyny v průmyslových aerosolech (sprejích) a v poslední době i pro výrobu inhalátorů s přesným dávkováním například pro léčbu astmatu. Využívány jsou rovněž k vyfukování pěnových hmot například pro stavební práce nebo balení zboží a potravin a některé z těchto látek se používají také jako složka hasicích prostředků. V malé míře jsou využívány jako speciální rozpouštědla. Konkrétní údaje o nejčastějším použití jednotlivých látek ze skupiny fluorovaných uhlovodíků jsou uvedeny v následující tabulce:

Fluorovaný uhlovodíkNejčastější použití
HFC-23nízkoteplotní chladivo, hasivo
HFC-32složka náplní klimatizačních jednotek a komerčních chladících zařízení
HFC-43-10merozpouštědlo ke speciálním účelům
HFC-125složka náplní klimatizačních jednotek a komerčních chladících zařízení, hasivo
HFC-134asložka náplní stacionárních i mobilních klimatizací a domácích chladniček a mrazniček, hnací plyn pro výrobu polystyrénových pěn
HFC-143asložka náplní klimatizačních jednotek a komerčních chladících zařízení
HFC-152ahnací plyn pro speciální průmyslové aerosoly,
pěnící složka pro výrobu polystyrénových pěn
HFC-227eahnací plyn pro zdravotnické aerosoly, hasivo
HFC-236fahasivo
HFC-245fapěnící složka při výrobě polyuretanových pěn
HFC-365mfcpěnící složka při výrobě polyuretanových a fenolových pěn., součást rozpouštědel

Zdroje úniků

Emise fluorovaných uhlovodíků přímo pocházejí z oblastí jejich použití uvedených v minulé kapitole. Hlavní zdroje emisí fluorovaných uhlovodíků jsou shrnuty v následujícím výčtu:

  • Výroba fluorovaných uhlovodíků;
  • Plnění a úniky náplní chladících a klimatizačních zařízení;
  • Zneškodňování vyřazených chladících a klimatizačních zařízení;
  • Používání aerosolů (sprejů) a inhalátorů s fluorovanými uhlovodíky jako hnacími plyny;
  • Hašení, využití ve speciálních případech jako rozpouštědla a výroba průmyslových pěn (spíše málo významné zdroje).

Dopady na životní prostředí

Hlavním dopadem vypuštěných fluorovaných uhlovodíků na životní prostředí je jejich působení jako skleníkové plyny (tzn. plyny přispívající k intenzifikaci skleníkového efektu a následně k oteplování planety). Koncentrace fluorovaných uhlovodíků v atmosféře je velice malá, avšak jejich potenciál přispívat k intenzifikaci skleníkového efektu (tedy schopnost molekul absorbovat unikající infračervené záření zemského povrchu) je ve srovnání s nejvíce diskutovaným oxidem uhličitým zhruba 100 – 3 000x vyšší, což je ovšem podstatně méně než vykazovaly freony (s obsahem chloru), které byly fluorovanými uhlovodíky nahrazeny. Doba setrvání fluorovaných uhlovodíků v atmosféře je různá podle konkrétní látky, ale pohybuje se v řádu desítek let. Produktem rozpadu je obvykle oxid uhličitý a fluorovodík.

Dopady na zdraví člověka, rizika

Expozice zvýšeným koncentracím některých fluorovaných uhlovodíků může ovlivnit mozkovou a srdeční činnost. Běžné koncentrace v ovzduší jsou však natolik nízké, že prakticky žádná zdravotní rizika nepředstavují.

Celkové zhodnocení nebezpečnosti z hlediska životního prostředí

Fluorované uhlovodíky jsou látky plynné a málo reaktivní. Proto nepředstavují žádné akutní riziko pro životní prostředí či zdraví člověka. Jsou to ovšem skleníkové plyny, dokonce s výrazně vyšší schopností působit skleníkový efekt než diskutovaný oxid uhličitý. V EU spadají HFC spolu s ostatními F-plyny pod nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014. Cílem této regulace je omezit produkci F-plynů do roku 2030. V dubnu 2015 EU navrhla, aby byly HFC zařazeny do látek regulovaných v rámci Montrealského protokolu.

Způsoby zjišťování a měření

Při výrobě lze ztráty emisemi vypočítat z bilance objemu vstupních surovin a produktů. V rámci jejich využití je možné opřít se o údaje typu množství chladící náplně v zařízení nebo náplň hnacího plynu a poté odhadnout úbytek.

Ke stanovení koncentrace fluorovaných uhlovodíků je možné využít metody plynové chromatografie s detektorem ECD nebo hmotnostním spektrometrem. Dále je možné využít infračervenou absorpční spektrometrii. Stanovení nepatří mezi nejběžnější analýzy, zejména již odběr vzorku k analýze je poměrně speciální záležitost. Případné měření je třeba konzultovat buď se specializovanými pracovišti, nebo komerčními laboratořemi.

Ohlašovací práh 100 kg za rok si lze představit jako objem kapalných fluorovaných uhlovodíků přibližně 80 l, protože jejich hustota je mírně větší než 1. Ohlašovací práh lze dále přiblížit následujícím příkladem - v případě hypotetického obsahu fluorovaných uhlovodíků ve vzduchu unikajícím z výroby 100 mg.m-3 představuje ohlašovací práh objem uniklého kontaminovaného vzduchu přibližně 1 000 000 m3 za rok (za stejné teploty a tlaku jako byl uveden koncentrační údaj).

Informační zdroje